Hlavní stránka |
Škola |
Doprava |
Táboření a kluby |
Reportáže |
Fotografie |
Témata |
Ostatní |
Rozcestník |
Ke stažení |
Sázky |
Návštěvní kniha |
Kalendář |
Kontakt |
|
Důl Hřebeč |
Důl Hřebeč je zrušený hlubinný důl na jílovce pro výrobu šamotových stavebních prvků nedaleko obce Hřebeč ve východních Čechách. Důl byl zajímavý zejména průmyslovou úzkorozchodnou železnicí, která vycházela přímo ze štol do strmé krajiny na úbočí Třebovských stěn a dodnes vede bukovými lesy a loukami k železniční stanici Mladějov na Moravě. HistorieTřebovské stěny zdvíhající se nad Letovicemi a ubíhající k severu až do podhůří orlických hor jsou zvláštním krajinným útvarem, který zaujme již při prvním pohledu na mapu obsahující vrstevnice. Nápadný zlom mezi vyšší západní a nižší východní tabulí upozorní obvykle i laika na pravděpodobnou přítomnost geologicky zajímavých lokalit. A těch je tu skutečně dost. Již v roce 1862 zahájili majitelé zdejšího panství Lichtenštejnové těžbu méně kvalitního uhlí, později doplněnou o dobývání lupku pro výrobu žáruvzdorných stavebních prvků (šamotových cihel, potrubí apod.). Vytěžené uhlí bylo jednak dodáváno místním průmyslovým podnikům, dále pak od roku 1919 používáno pro provoz 11 km dlouhé parní úzkokolejné (600 mm) dráhy, kterou mezi doly na Hřebči a železniční stanicí v Mladějově vystavěli váleční zajatci. Dráha sloužila k přepravě vytěženého lupku i uhlí, jehož těžba však s postupem času klesala a v roce 1965 byla definitivně zastavena. Dál nicméně pokračovala těžba jílovce (lupku), který byl vypalován v pecích původně na Hřebči, od roku 1965 pak dole v Mladějově. Těžba v dole probíhala až do roku 1991, kdy byl 18. září vyvezen z dolu poslední naložený vozík a ke konci roku byly doly definitivně uzavřeny. Po uzavření dolů byly hlavní šachty vedoucí ke svážnicím (Václav a Emil alias Jihlavská štola) uzavřeny betonovými zátkami a důl se přirozenou cestou zaplavil vodou. Úzkokolejná dráha byla v následujících letech dobrovolníky přebudována na turistický provoz, nedostatek investic do údržby však postupně vedl až k zastavení veřejné přepravy o koncové stanice Hřebeč-doly. V roce 2016 nicméně trať zůstává s obtížemi sjízdná a připravuje se její rekonstrukce. PopisV areálu dolů v Hřebči (dnes volně přístupný) se nacházely původně dvě vodorovné šachty přecházející v šikmé dolů vedoucí svážnice - starší Václav a mladší Theodor neboli Emil (též Jihlavská šachta) z roku 1971. Zatímco šachta Václav byla vybavena kolejovou lanovkou, kterou se vozíky s materiálem vytahovaly na povrch, novější šachta Emil s mírnějším sklonem umožňovala vjezd do dolu důlním lokomotivám. Celkem chodby klesaly z výšky 523 m (Václav) resp. 503 m (Emil) do hloubky až 443 m a jejich odvodnění muselo být proto zajištěno čerpáním. Větrání systému bylo zajištěno šachtou Jan ústící na povrch asi 800 m severozápadně od obce Hřebeč. Po uzavření dolu byla štola Václav zabetonována přímo u svého ústí a navazující kolejiště úzkokolejky bylo zrušeno a vytrháno. Do štoly Emil (Jihlavská) koleje vedou stále (v roce 2016), přístupná je první cca 100 m dlouhá vodorovná část štoly a nad svážnicí je provedena masivní betonová zátka. Zajímavostí je vodovodní ventil umístěný v zátce, který by v případě naplnění štoly vodou měl umožnit její odvodnění. K tomu však běžně nedochází. V přístupné části Jihlavské štoly je zachována jedna ze dvou původních kolejí, jinak je štola vyklizená a pustá.
Zdroje
Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz Článek ze dne 4. 10. 2016 byl naposledy upraven dne 5. 10. 2016 a zobrazen celkem 13037×, naposledy dne 3. 5. 2024 v 2:49.
|